5. série 13. ročníku
Termín odeslání: 8. 4. 2024 20:00:00
1. Dva zdroje
Výfuček si jen tak pro zábavu zapojoval různé obvody a měřil procházející proud. Sestavil obvod se dvěma zdroji, jehož schéma je na obrázku níže, a změřil proud $I$. Potom si uvědomil, že takový obvod je zbytečně složitý a že může snadno oba zdroje nahradit jediným, aniž by se procházející proud změnil. Nakreslete takový obvod, v němž bude jediný zdroj, a vypočtěte procházející proud $I$.
2. Mravenec na trubce
Mravenec šplhal po vnější straně trubky. Lezl rovnoměrně po šroubovici a za čas $t = 20 \mathrm{s}$, kdy ulezl přesně jednu otočku šroubovice, se dostal do výšky $h = 15 \mathrm{cm}$ přesně nad místem, ze kterého začal lézt. Spočítejte průměrnou rychlost mravence, jestliže trubka měla průměr $d = 12 \mathrm{cm}$. Změní se průměrná rychlost, pokud mravenec na stejné vertikální vzdálenosti za stejný čas stihne vylézt dvě otočky šroubovice?
3. Destruktivní medicinbal
Martinovi se jednoho dne podařilo vyhodit medicinbal o hmotnosti $5 \mathrm{kg}$ až ke stropu tělocvičny. Záhy si však uvědomil následky svého činu a pokusil se ho tedy zpomalit, aby zamezil hlučnému dopadu na podlahu. Předpokládejte, že Martin zachytí medicinbal ve výšce $2{,}3 \mathrm{m}$ nad podlahou a následně jej konstantní silou zpomaluje, dokud se zcela nezastaví těsně nad zemí. Jakou silou musí Martin při zpomalování působit na medicinbal? Výška tělocvičny je $10 \mathrm{m}$. Rozměry medicinbalu zanedbejte.
4. Nekonstantní
Pro vyšší změny teplot přestává být měrná tepelná kapacita některých materiálů nezávislá na teplotě a začne se řídit přibližně lineární závislostí. Uvažujme kov s hodnotou měrné tepelné kapacity $520 \mathrm{J\cdot kg^{-1}\cdot \C ^{-1}}$ za teploty $0 \mathrm{\C }$ a $570 \mathrm{J\cdot kg^{-1}\cdot \C ^{-1}}$ za teploty $100 \mathrm{\C }$. Předpokládejte, že mezi oběma teplotami se měrná tepelná kapacita zvyšuje lineárně. Kolik tepla musíme dodat kusu tohoto kovu o hmotnosti $50 \mathrm{g}$, chceme-li ho ohřát z teploty $0 \mathrm{\C }$ na teplotu $50 \mathrm{\C }$?
5. Stříkající vodoměr
Filip rád ve sprše přemýšlí. Jednou se zamyslel, kolik vody během jednoho sprchování spotřebuje. Podařilo se mu vymyslet kreativní způsob, jak tento údaj změřit.
- Nejprve položil sprchovou hlavici na dno sprchy tak, aby mohla voda stříkat kolmo vzhůru. Po puštění voda začala stříkat do výšky $h = 123 \mathrm{cm}$. Jakou počáteční rychlostí tryská voda z hlavice?
- Poté zavěsil hlavici, která má i s vodou uvnitř hmotnost $m = 460 \mathrm{g}$, a na ni připojenou hadičku a pustil vodu. Voda začala stříkat směrem kolmým na hadičku a vychýlila ji o úhel $\alpha = 16\dg $. Jaký objemový průtok musí v tomto případě mít kohoutek? (Hmotnost hadičky zanedbejte.)
- Pokud má při sprchování Filip puštěnou vodu po dobu $t = 5 \mathrm{min}$, jaký objem vody spotřebuje?
E. Tuhost propisky
Výfuček si hrál s propiskou a objevil v ní malou pružinku. Zamyslel se, jaké jsou asi její vlastnosti. Pomozte mu a libovolným způsobem změřte tuhost pružinky v obyčejné propisce.
K následující úloze se vztahuje i tzv. Výfučtení. To můžeš nalézt v naší brožurce výše.
V. Rande na měsíci
- Hedvi s Patrikem spolu cestovali po měsících Neptunu. S sebou si přivezli airsoftku, pomocí níž chtěli určit poloměr a hmotnost jednoho z měsíců. Když airsoftkou stříleli na Zemi ve vodorovném směru z výšky $1{,}5 \mathrm{m}$ nad povrchem, náboj urazil $28{,}3 \mathrm{m}$ než dopadl na zem. Při výstřelu na daném měsíci zjistili, že střela jej oběhne po kruhové orbitě za $3 \mathrm{hodiny}$, $18 \mathrm{minut}$ a $39 \mathrm{sekund}$. Následně z těchto údajů určili poloměr a hmotnost tohoto měsíce. Pokuste se o totéž a určete, na kterém měsíci byli.
- Jakou rychlost musíme dodat satelitu, který obíhá Zemi po geosynchronní orbitě, aby opustil gravitační vliv Země?