Letní tábor Výfuku 2017, Soláň

Tento rok jsme se v naší legendě vžili do kůže zvířat z pražské ZOO. Zvířata zde mají život jednoduchý, zato však nudný (kdo by se divil, když tam nemají žádnou výuku fyziky). Naštěstí se mezi nimi vyskytují vychytralí tučňáci, kteří vymyslí, jak ze ZOO utéct a s ostatními tento útěk provedou.

Útěk se vskutku podařil a my – táborníci jakožto zvířata – jsme se rozloučili s obojky a omezeními! Teď jen se rychle dostat pryč z města. Proplétání se spletitým metrem v Praze a hledání všeho potřebného pro dalekou cestu zabere také spoustu času, ale když se zvířata dostanou na Hlavní nádraží, potkají první problém. Odjet někam vlakem je sice jednoduché, ale jakým? Zvířata přece neumějí číst! Naštěstí máme bystré hlavy a přijít na pravidla nějakého jazyka přece není tak těžká věc.

Dostali jsme se tedy do vlaku, nicméně zjišťujeme, že nemáme moc peněz, a tak se snažíme vydělat si nějaké peníze prodejem jídla. Ten však moc velký výnos nepřináší, takže zvířata skočí po mnohem lukrativnějším způsobu obstarávání financí: zkusíme se nenápadně proplížit do kasina v Monaku, kolem něhož zrovna projíždíme, a uvidíme, zda nám zde bude přát štěstí. Jak se však dalo čekat, s prázdnými kapsami odcházíme i odtud, a tak nezbývá než utéct do Valašska. Nebo do Vlašska, tedy Itálie ? Na tom nesejde, hlavně rychle!

Zde se opatrně proplížíme na trajekt a hurá na Madagaskar! Nebo na Antarktidu? Zvířat je příliš mnoho a dohodnout se kam jet je v této změti příliš složité. Lstiví tučňáci však chtějí, aby bylo po jejich, a tak zbytek zvířat v noci z lodě vyhodí! Co na plat, vyplavíme se znaveni v neznámé zemi a musíme se zotavit, bez tučňáků. Po chvilce váhání zjistíme, že jsme v Egyptě, což nám přijde vhod, jelikož odtud se můžeme letištěm dostat přímo na madagaskarské Antananarivo.

Zde se již můžeme bez zábran veselit, avšak i v tomto veselení se objeví problémy. V okolí krále byla spáchána vražda a při našem pátrání vyplouvají na povrch všechny spletité madagaskarské vztahy. I v těchto intrikách se nám nakonec podaří zorientovat a zjistíme nemilou věc – vraždu způsobil samotný král Jelimán. Je to sice smutné, ale vyskytne se neopakující se příležitost na to pokusit se stát madagaskarským králem. Každý král si však musí projít všemožnými výběrovými zkouškami, v nichž není snadné obstát.

Ke konci tábora je král zvolen, nicméně shledáváme, že svoboda se nevyplatí tolik, jak jsme si mysleli. Můžeme si sice dělat co chceme, ale nikdo za nás náš dům nevyčistí, nikdo nás nenakrmí a vůbec to přežití dá obrovskou kopu práce. Po dvou týdnech zážitků z krásné valašské divočiny se tak zase vracíme domů (do ZOO).